Hlavní menu:


33. neděle v mezidobí - C

16.11.2007, kategorie: Nedělní liturgie
18.11.2007, Bible na neděli

Každé slavení eucharistie je naším díkůčiněním Bohu Otci ve společenství s Kristem, jeho Synem, skrze Ducha svatého. Je to Ježíšova oběť, její připomínka i zpřítomnění. K této oběti se každý z nás připojuje. Zvěstujeme při ní Kristovu smrt, vyznáváme jeho vzkříšení a očekáváme jeho příchod. Rozměry našeho času tím dostávají charakter věčnosti, minulost, přítomnost i budoucnost se totiž jakoby odehrávají v jediném okamžiku. Uvědomujeme si, že díkůčinění, oběť, zvěstování, vyznávání i očekávání se pak mají realizovat i všude tam, kde jsme. Mši a život totiž nelze oddělovat. Nezapomeňme, že z jednoho okamžiku našeho života - kteréhokoli - vstoupíme do věčnosti!

VSTUPNÍ ANTIFONA
Úmysly, které já mám, směřují k pokoji, ne k trápení, praví Pán. Budete mě vzývat a já vás vyslyším a shromáždím vás ze všech míst, kamkoli jsem vás rozptýlil.

VSTUPNÍ MODLITBA
Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí, neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna.

1. ČTENÍ
Malachiáš je uveden jako poslední prorok starozákonního kánonu: uzavírá starozákonní proroctví a zároveň jej otevírá pro očekávání Božího příchodu v moci a slávě. Jeho poselství zaznívá v poexilní době, která byla charakterizována skepsí a celkovou skleslostí: přislíbení o budoucí slávě (Iz 56-66) se dosud nenaplňují, lid propadá apatii a netečnosti, které se projevují v liturgii a v konkrétním jednání. Někteří věrní jsou v pokušení opustit víru, protože prosperující a pohodlný život bezbožných je kamenem úrazu a lákadlem: nebylo by výhodnější žít jako oni? (3,13-15).

Mal 3,19-20a
Hle, přijde den, který plane jako pec, slámou se stanou všichni zpupní, všichni, kdo se dopouštějí bezbožnosti! Den, který přijde, je spálí - praví Hospodin zástupů - že po nich nezůstane kořen ani větev! Vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má na svých křídlech uzravení.

ŽALM 98
Odpověď: Přišel Hospodin, aby spravoval národy podle práva.


Hrejte Hospodinu na citeru, - na citeru a s doprovodem zpěvu, - za hlaholu trub a rohů, - jásejte před králem Hospodinem!
Zahuč, moře, a vše, co je naplňuje, - svět i všichni, kdo jej obývají. - Řeky, tleskejte rukama, - hory, spolu zajásejte!
Před Hospodinem, že přišel, - že přišel, aby spravoval zemi, - aby spravoval svět ve spravedlnosti - a národy podle práva.

2. ČTENÍ
Narozdíl od jiných dopisů, které obsahují několik různých napomenutí, list Soluňanům se soustřeďuje pouze na jeden aspekt křesťanského života: na spořádanost a pracovitost. To napovídá, že dopis byl napsán narychlo jako naléhavá reakce na chování některých věřících, kteří znepokojeně očekávali brzký příchod Ježíšův a žili v zahálčivosti na úkor druhých.


2 Sol 3,7-12
(Bratři a sestry!) Víte sami, jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo, ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat.
Ano, už tehdy, když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: Kdo nechce pracovat, ať nejí. A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není.
Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.

Zpěv před evangeliem
Aleluja. Vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Aleluja.


EVANGELIUM
Tato eschatologická řeč je situována v jeruzalémském chrámu a je určena všem přítomným posluchačům, tedy ne určité vybrané skupině. Lukáš přebírá její hlavní rysy od Marka (Mk 13). Forma i obsah jsou typické pro apokalyptiku: otázka kdy to nastane, znamení předcházející konec, přítomnost jako období pronásledování, kosmické úkazy, soužení, příchod Syna člověka a konečná spása. Tento apokalyptický obsah je však pokřesťanštěn, očištěn od myšlenek odplaty vůči nepřátelům a od nacionalistického očekávání oslavení Jeruzaléma či Izraele nad ostatními národy.


Lk 21,5-19
Tato eschatologická řeč je situována v jeruzalémském chrámu a je určena všem přítomným posluchačům, tedy ne určité vybrané skupině. Lukáš přebírá její hlavní rysy od Marka (Mk 13). Forma i obsah jsou typické pro apokalyptiku: otázka kdy to nastane, znamení předcházející konec, přítomnost jako období pronásledování, kosmické úkazy, soužení, příchod Syna člověka a konečná spása. Tento apokalyptický obsah je však pokřesťanštěn, očištěn od myšlenek odplaty vůči nepřátelům a od nacionalistického očekávání oslavení Jeruzaléma či Izraele nad ostatními národy.
Když někteří mluvili o chrámu, jakými krásnými kameny a pamětními dary je ozdoben, řekl Ježíš: Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno.
Zeptali se ho: Mistře, kdypak se to stane? A jaké bude znamení, že to už nastává?
Odpověděl: Dejte si pozor, abyste se nenechali svést! Mnozí lidé totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: Já jsem to! a Ten čas je tady! Nechoďte za nimi! Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se musí stát napřed, ale nebude hned konec.
Potom jim řekl: Povstane národ proti národu a království proti království, budou velká zemětřesení, na různých místech hlad a mor, hrozné úkazy a velká znamení na nebi.
Ale před tím vším vztáhnou na vás ruce, budou vás pronásledovat, vydávat synagogám na soud a do vězení, budou vás předvádět před krále a vladaře pro mé jméno. To vám dá příležitost k svědectví.
Vezměte si tedy k srdci toto: Nepřipravujte se předem, jak se hájit. Vždyť já vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odolat ani odporovat žádní vaši protivníci.
Budete zrazováni i od vlastních rodičů a sourozenců, příbuzných a přátel, a některé z vás usmrtí. Budete pro jméno mé ode všech nenáviděni. Ale ani vlas z hlavy se vám neztratí. Trpělivostí zachráníte svou duši.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Slavili jsme, Bože, památku smrti a vzkříšení tvého Syna, jak nám to on sám přikázal, a přijali jsme jeho tělo a krev obětované za spásu světa; dej, ať roste naše láska k tobě i k lidem, abychom Krista následovali. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.


K ZAMYŠLENÍ
Televizní hlasatelé při večerních zprávách v neděli zpravidla divákům přejí hezký konec týdne. Pro nás křesťany týden naopak nedělí už začal. To, co pro někoho může být koncem a minulostí, snad i tvrdou realitou, pro jiného je začátkem skutečnosti mnohem krásnější, počátkem nové naděje. Jako Kristovo vzkříšení bylo nečekaným vítězstvím života nad zdánlivě definitivní vládou smrti. Svou budoucnost neznáme, tu, jak věříme, má v rukou Bůh, ale skrze svobodu a možnost rozhodování také my! Vždyť v právě prožívané přítomnosti sami rozhodujeme o tom, jaká bude naše budoucnost. Teď se nám často zdá, že všechno směřuje ke konci. Nad to ale zůstává okamžik nečekaného vítězství a projevu života. Věříme tomu?


Biblický citát na dnešní den
Bůh je můj pastýř. (Ž 23,1)
Římskokatolická farnost - arciděkanství Mladá Boleslav | Tel.: 326 324 115 | E-mail: rkfarnost_mb@centrum.cz
© Design, redakční systém Navi4D: WebDesignum.cz 2007 |