Slavnost Zjevení Páně - A
Světlo v temnotě, světlo v bludných zákrutách života, světlo víry v lidském tápání – to všechno jsou velké hodnoty. Nelekejme se slova ”zjevení”. Bůh se člověku opravdu musí zjevit, tedy dát se poznat, zazářit mu. A dělá to způsobem, který je každé době a každé kultuře přiměřený.
VSTUPNÍ ANTIFONA
Hle, přichází Vládce a Pán, má v rukou královskou moc a vládu.
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, tys přivedl mudrce, kteří šli za světlem hvězdy, k poznání tvého jednorozeného Syna; doveď i nás, kteří tě poznáváme světlem víry, k blaženému patření na tvou slávu. Skrze tvého Syna…
1. ČTENÍ
První roky po návratu z babylónského zajetí nebyly vůbec skvělé a zářivé, ale naopak temné a skličující. Jeruzalém dostává ohromné zaslíbení: místo temnoty přijde světlo, místo chudoby a poníženosti velebnost Boží. Ke ”zbytku Izraele” se připojí nejenom Židé dosud rozptýlení ve vyhnanství (v. 4), ale dokonce další národy (v. 6).
Iz 60,1-6
Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou! Hle, tma zahalí zemi a temnota národy, nad tebou však zazáří Hospodin, jeho velebnost se zjeví nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcery. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, poklady národů přijdou k tobě. Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu chválu.
ŽALM 72
Odpověď: Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy země.
Bože, svěř králi svou pravomoc, – svou spravedlnost královskému synu. – Ať vládne tvému lidu spravedlivě, – nestranně tvým ubohým.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost – a hojnost pokoje, – dokud nezanikne luna. – Bude vládnout od moře k moři, – od Řeky až do končin země.
Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, – králové Arábie a Sáby zaplatí daně. – Všichni králové se mu budou klanět, – všechny národy mu budou sloužit.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, – ubožáka, jehož se nikdo neujímá. – Smiluje se nad nuzným a chudým, – zachrání ubožákům život.
2. ČTENÍ
V Kristu jsou zbořeny bariéry, které jsou mezi židy a pohany i mezi jednotlivými pohanskými národy navzájem. Tato jednota, která v prapočátcích lidstva nebyla dosažena pouhým lidským úsilím (Gn 11,1-9), je nyní dosažitelná v Kristu, je darem od Boha. Tento dar je zároveň tajemstvím (v. 3), které lze objevit jenom skrze osvícení Duchem, tedy opět Boží milostí!
Ef 3,2-3a.5-6
(Bratři a sestry!) Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství.
V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia.
Zpěv před evangeliem
Aleluja. Viděli jsme jeho hvězdu na východě a přišli jsme se poklonit Pánu. Aleluja.
EVANGELIUM
Názvem ”mudrci” se na východě označovali hvězdopravci. Tito mudrci byli přivedeni ke Kristu hvězdou, která byla symbolem Mesiáše (Nm 24,17). Vedle Božího znamení hvězdy je pak další ”průvodce” k nalezení Krista: Písmo, které svědčí o narození Mesiáše v Betlémě (Mich 5,1). Mudrci, představující pohanské národy, jsou vedle pastýřů dalšími svědky narozeného Mesiáše, který je spasitelem nejen židů, ale i pohanů.
Mt 2,1-12
Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za časů krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: ”Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit.”
Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
Řekli mu: ”V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: ‚A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.‘”
Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: ”Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.” Když krále vyslechli, vydali se na cestu.
A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.
Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou.
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Prosíme tě, Bože, vždy a všude nás veď svým nebeským světlem, a když jsi nás pozval k účasti na slávě svého Syna, dej, ať ho vírou poznáváme a s láskou přijímáme. Neboť on stebou žije a kraluje na věky věků.
K ZAMYŠLENÍ
Krásné a stručné vyprávění o mudrcích jistě není cestovatelskou historkou. Můžeme v něm však vidět velikost a spolehlivost Boží moci. Ani mocný a úskočný Herodes ani nikdo jiný nemůže překazit Boží plán, který je ve prospěch lidí. A nejen to. Bůh povolává za svědky svého vstupu do lidských dějin i pohanské mudrce, lidi, nad kterými tehdejší věřící žid (a mnohdy i dnešní věřící křesťan) snadno pokrčí rameny. Ale kdo se postaví ve směru Božího příklonu k člověku a ne proti němu, ten může být pro Boží dílo užitečný, i když chápe mnohé jen zčásti a zatím Bohu plně neuvěřil.