Český úkol

Disident a mluvčí OF hovořil o mezistavu společnosti a jejím úkolu, který popsal v právě publikované eseji Český úkol.
Hystericky reagujeme na aktuální problémy. Tváříme se, že dlouhodobé problémy nevidíme. Neschovávejme se za pecí s výmluvou, že my nic to oni. Každý z nás může konat. Náš národ není největší, ale třeba čeští hudební skladatelé jsou absolutní světovou špičkou - není důvod k pocitu "my nic nezmůžeme".
T. G. Masaryk k nám přinesl americký model, kde je na prvním místě loajalita ke státu. Aby jej mohl úspěšně realizovat, potřeboval dvě generace a 50 let míru, což splněno nebylo. Beneš nedosahoval Masarykovy velikosti, neměl reálnou vizi. Neměl ani plán B pro případ zrady spojenců – proto třeba 40 % tanků, kterými Wehrmacht zaútočil na Polsko, bylo české výroby. Jedinou účinnou protiněmeckou vojenskou akcí byl letecký útěk čtrnácti zpravodajců s kartotékami a hotovostí do Londýna (v rozporu s rozkazem!).
Sovětské plány od začátku počítaly s vytvoření bolševických diktatur ve střední Evropě. Součástí tohoto plánu byl odsun německy mluvících občanů z Polska a Československa. Bohužel plán odsunu E. Beneš nejen přijal, ale dle instrukcí sovětských poradců i spolurealizoval.
Během rudé totality byly bestiální poválečné krutosti vůči Němcům maskovány pojmem „spontánní reakce“. Přiznat si realitu velká část našich obyvatel ani dnes ještě nechce. Jeden příklad, dobře ilustrující, jak československá armáda pomáhala připravit vítězný únor:
Dne 18.6.1945 svévolně zmasakroval poručík Pazúr a jeho podřízení z 1. čs. armádního sboru na Švédských šancích u Přerova 265 karpatských Němců - 71 mužů, 120 žen a 74 dětí. Někteří ze zastřelených se dokonce prokázali aktivní účastí na podpoře SNP, za to p. Pazúr byl členem Hlinkovy gardy… Cíl byl splněn – další karpatští Němci se již z Čech na Slovensko nevraceli, divoký odsun se mohl rozjet na plné obrátky. Proto byl také poručík Pazúr povýšen a vyznamenán – ministrem obrany byl L. Svoboda.
J. Urban připomněl rovněž Husovu větu milejší mi Němec dobrý než bratr zlý.
Esej Český úkol, jehož obsahem je mnohé ze čtvrteční promluvy J. Urbana na ČKA, rozhodně stojí za přečtení.

Jan Urban je rovněž signatářem Slova k listopadu, jeho vystoupení tak navazuje na předešlou ČKA s M. Rejchrtem.
Významným signatářem Slova k Listopadu je také Zdeněk Bárta, který se k tématu 1989 vyjádřil rovněž samostatně - vystřízlivění z listopadové euforie bylo strašné vystřízlivění z listopadové euforie bylo strašné .