O jistotě a volbách

Parlamentní volby budou později. Nedočkáme se brzy ráje na zemi ani v podobě trvalé sociální jistoty, ani v podobě úžasné prosperity. Jsou strany, pro které je přísloví „sliby – chyby“ prázdným pojmem. Zkusme sledovat ne slova, ale činy na naší politické scéně. V březnu , uprostřed našeho evropského předsednictví, byl nalezen nepřítel – nedokonalá vláda. Nyní byl nalezen nový nepřítel – Ústavní soud. Co kdyby si poslanci odhlasovali konstituční monarchii nadpoloviční většinou – jistě by se našel stranicky vytříbený právní názor, že to je v naprostém pořádku, ať si Ústavní soud říká, co chce. Silně to připomíná éru minulou, kdy straně v zápalu hledání a potírání ideologického nepřítele nezbýval čas řešit to podstatné, co slibovala – blaho pro lid.
Kdo z nás bude chtít dobře volit, ten si všímá ne slibů, ale reálného chování. Poctivě nalezená řešení možná na první pohled tolik nezaujmou jako nablýskané bubliny, východisko z krize ale nebude jednoduché a nemůže být bezbolestné. Svatý otec nám přijíždí připomenout, že k té jediné opravdové jistotě vede úzká cesta. Nezapomeňme na to ani až půjdeme k volbám.
Zajeďme na hlubinu, pozorně naslouchejme papežovu poselství, které uslyšíme v těchto dnech. Pondělní poutníky na Proboštské louce ve Staré Boleslavi bude čekat nejen duchovní povzbuzení, posila a naděje, ale i velká radost z živého společenství s hlavou naší církve. Prosme za požehnání pro naši zemi, za požehnanou volbu nového českého primase.
Mt 7, 13-14 Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kteří tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.