Plnoletost - jak dál?

Před 18-ti lety jsme se, díky Bohu, mohli vydat svobodnou cestou. Sv. Anežka to tehdy zařídila tak, abychom se mohli všichni ve správný čas sejit, radovat se v pražské katedrále z jejího svatořečení a dostat požehnaní od kardinála
Tomáška k tomu, abychom byli solí země. S dobrými zprávami z oslav svatořečení i z odpolední Letné jsme se mohli vrátit zpět do svých farností, měst a továren. Mohli jsme se aktivně podílet na přípravě zlomové generální stávky.
Již 18 let se může pravidelně setkávat katolická mládež, máme křesťanskou literaturu i tisk, rozhlas a nově i TV Noe. Řada církevních památek byla opravena. Po desetiletí duchovní obnovy jsme možná očekávali vnitřní obrodu a růst naší církve. Chyba možná nastala právě v tom pasivním očekávání. Čekali jsme, že někdo přijde, něco pro nás vykoná, případně nám i něco daruje. Naše, ještě před 50-ti lety v Čechách většinová církev, počítá nyní v naší diecézi s účastí pouze jednoho procenta obyvatelstva na nedělních bohoslužbách. Model, kdy farnost jen čeká na to, jak ji církev obslouží, je dále
neudržitelný.
V naší farnosti se jistě již mnohé povedlo díky aktivnímu přístupu části našich farníků. Žeň je ale hojná a dělníků málo. Můžeme naříkat nad složitou dobou, naprostým přetížením a nedostatkem času - přivede nás to ale ke společnému růstu?
Zkusme se při příležitosti 18-tého výročí Bohem darované svobody zamyslet nad tím, jak dobře do plnoletosti farního společenství vykročit.
Řada závažných rozhodnutí nás čeká v nejbližší době ve farní radě. Nechceme rozhodovat bez zpětné vazby - s Vašimi návrhy a připomínkami k dalšímu směrování našeho farního společenství se obracejte na členy farní rady (seznam členů naleznete zde).