Polsko

Toto je stručný průběh celého zájezdu:
3.9. - Jelenia Gora: prohlídka centra města
- Krzesow (poutní místo): kostel P. Marie; kostel sv. Josefa; mauzoleum
- Wroclaw s podrobným výkladem: katedrální (biskupský) (polo)ostrov, výstava z návštěvy J.Pavla II., katedrála i s kaplemi; další budovy a chrámy patřící k biskupství; procházka na hlavní náměstí
- Czenstochová: ubytování u sester (asi 10 min. od hl. baziliky)
4.9. - Czenstochová (poutní areál) s podrobným výkladem: Rytířský sál; moderní křížová cesta; bazilika Sv. kříže a Narození P.M.; kostel P.M. s obrazem Matky Boží (Černá madona); klenotnice; muzeum; obřad zakrývání/ odkrývání madony; věž; venkovní křížová cesta; česká mše svatá před obrazem Černé madony; apel (závěrečná večerní bohoslužba)
5.9. - odjezd z Czenstochové
- Lagiewniky (místo, kde žila sv. Faustýna): nová bazilika Božího milosrdenství; původní kostel s ostatky sv. Faustýny
- Krakow s podrobným výkladem: kostel sv. Františka z Assisi; Jagelonská univerzita; hlavní náměstí s farním kostelem; Wawel - hrad s prohlídkou, katedrála sv. Stanislava (spec. oltář sv. Václava)
- zpáteční cesta

Fotogalerie je zde.

Článek z občasníku:
Na přelom konce prázdnin a začátku školního roku připadla naše první farní pouť do Polska. Zdůrazňuji první, protože jistě bude následovat druhá a třetí...:-)
Ale hezky po pořádku. Iniciátorem této pouti byl vlastně prof. Jan Bukovský, který projevil touhu navštívit známá polská poutní místa - především Čenstochovou. P. Józef souhlasil a připravil program na tři dny. A tak ve čtvrtek 3.9. v šest hodin ráno jsme mohli (po požehnání našeho jáhna Kamila) vyrazit na cestu. V autobusu bylo pár míst volných, která se nepodařilo obsadit. (Alespoň jsem se mohl rozvalovat na více sedačkách:-)) Znatelná byla absence především mladých, což je škoda, ale na druhou stranu probíhala již školní výuka. První zastávkou byla Jelení Hora, kde jsme si mohli prohlédnout kostel Sv. Erazma a Pankráce, zbytky městského opevnění a bašt z 15. století. Po této krátké zastávce jsme pokračovali do Křešova (Krzeszów), abychom obdivovali nádherné cisterciácké opatství, kde se nachází Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jedna z nejkrásnějších církevních památek pozdního baroka na světě. Mimoto jsme se podívali do přilehlého mauzolea a do kostela sv. Josefa.
Po této zastávce jsme se již přesunuli do místa našeho ubytování do Čenstochové, kde jsme bydleli v poutním domě u řeholních sester.
V pátek jsme celý den strávili v Čenstochové. I tak to bylo málo. Dopoledne byla společná část dne - prohlídka celého areálu Jasné Hory, tedy prostor baziliky a přilehlé svatyně, klenotnice, rytířského sálu a muzea. Po obědě byl individuální program, v mém případě to byla opětovná prohlídka moderní křížové cesty (která mě hodně oslovila), výstup na věž a tichá modlitba v adorační kapli. V místních krámcích byla stálá příležitost nakupovat různé suvenýry a drobné předměty náboženské úcty. Společně jsme se opět sešli k modlitbě křížové cesty na hradbách. A společná česky sloužená mše před obrazem Matky Boží Čenstochovské (Černá Madona) byla vrcholem celé naší pouti. Protože na tento víkend také připadla též slavnost dožínek, šli jsme se mnozí jistě podívat do centra, kde byla jako doprovodný program výstava moderní zemědělské techniky, bylo možné zakoupit různé výrobky a ochutnat nejrůznější pokrmy. Sobotní ranní mší jsme se rozloučili s Čenstochovou a jeli do Krakova. Těsně před Krakovem jsme měli zastávku v Lagievnikách, kde žila sestra Faustýna a kde byla postavena nová bazilika Božího milosrdenství. Svědectví, či vyprávění sestry, která nám dělala průvodkyni nás všechny jistě nadchlo. Boží láska a dobrota z ní opravdu vyzařovala. Ve svatyni, kde se uchovává originál obrazu Božího milosrdenství, jak jej všichni známe, byla zároveň slavena primiční mše svatá, a tak jsme obdrželi i novokněžské požehnání. Ve vlastním Krakově jsme pak navštívili kostel sv. Františka z Assisi, dále Jagelonskou univerzitu, na náměstí kostel Nejsvětější Panny Marie. Zde se nachází mariánský oltář Wita Stwosze, největší svého druhu v Evropě, vznikl v letech 1477-1489. Po přesunu na královský hrad Wawel jsme navštívili také katedrálu sv. Stanislava a Václava, kde na mě silně zapůsobil společný zpěv Svatováclavského chorálu u oltáře našeho národního světce, kdy se k nám přidali i přihlížející poutníci/turisté. Nejen při následní zpáteční cestě jsme se modlili růženec, Korunku k Božímu milosrdenství nebo zpívali lidové i náboženské písně. Celá farní pouť byla mimo poznávání nových míst příležitostí se krátce zastavit a zamyslet se nad svým životem a intenzivněji se modlit. Starobylá poutní místa na každého dýchají svojí nádhernou atmosférou. Děkujeme P. Józefovi, že celou pouť výborně zorganizoval a dbal o to, aby se opravdu každý mohl cítit dobře. Jsem též vděčný za to, že jsem lépe poznal i některé nové farníky.
Václav Novák