Pouť na Klokočku
Cyklistická pouť na Klokočku sa konala v sobotu 1.10.2011. Účastníků z naší farnosti bylo méně než v minulosti, byť počasí přálo. Čest farnosti zachraňovali motorizovaní, většinou dříve narození. Cyklopoutníků bylo jen devět.
Není to, Bohu žel, ojedinělý jev. Letošní pouti na Velehrad se naše mládež neúčastnila, pouze P. Kamil a několik málo středněvěkých reprezentovalo naši farnost.
Je pro mne otázkou, kdo pastoračně připravoval účast naší mládeže v Madridu. Zcela jistě by to bývala byla velice dobrá možnost pro posílení duchovního růstu naší mládeže. Na předchozích dnech mládeže v Sydney byl P. Radek, Madrid byl o dost blíže - byla tedy šance pro významně větší účast...
Ivana Kolínová, která byla po mnoho let silným a vytrvalým motorem pastoračních akcí naší farností, musí nyní věnovat velkou část své organizační kapacity novému náročnému zaměstnání - charitě. Velký počet farních aktivit, organizovaných I. Kolínovou, se pro nás stal samozřejmostí - včetně jarní i podzimní Klokočky. Tak, jako jsme děkovali za péči otcům Josefovi i Radkovi, když byli pověřeni novým posláním, měli bychom poděkovat též I. Kolínové a zároveň přemýšlet, zda nenalezneme ve farnosti někoho dalšího, kdo by dokázal svůj čas věnovat druhým a obdarovávat podobným způsobem - pokud chceme dále duchovně růst a rozvíjet vzájemné společenství.
Děkujeme.
Ohlédnutí za Madridem:
Španělský král Juan Carlos vítal papeže těmito slovy:
Mládež potřebuje nejen příležitosti, ale také příklad starších nejen důvody, ale postoje, které motivují, dávají impuls existenci a oživují naději. Nesmíme mladé zklamat. Jejich touhy a problémy musí být i našimy prioritami, protože mládež je budoucností celé společnosti. Doufáme, že nejen povzbudíš mládež Španělska a celého světa, aby rostla v hodnotách, ale také upozorníš naši společnost, aby podpořila touhy mladých.
Z promluvy Benedikta XVI. k mladým vysokoškolským učitelům v Escorial:
Cesta k plné pravdě vyžaduje celou lidskou bytost: je to cesta inteligence i lásky, rozumu i víry. Nemůžeme pokročit v poznání něčeho, nejsme-li podněcováni láskou, a nemůžeme milovat, nespatřujeme-li v tom něco rozumného, neboť „inteligence a láska nejsou vzájemně oddělené: je láska bohatá na inteligenci a inteligence plná lásky“ (Caritas in veritate, 30). Jsou-li spojeny pravda a dobro, pak se snoubí také poznání a láska. Z této jednoty plyne soudržnost života a myšlení, příkladnost, kterou se má vyznačovat každý dobrý vychovatel.
Za druhé je třeba vzít v úvahu, že pravda sama je vždycky vznešenější než naše cíle. Můžeme ji hledat a blížit se k ní, ale nemůžeme ji zcela vlastnit. Spíše pravda nás vlastní a motivuje. V intelektuální a pedagogické činnosti je pokora nezbytná ctnost, která nás chrání před samolibostí, jež uzavírá přístup k pravdě.
Celá promluva Samolibost uzavírá cestu k pravdě http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=15032
Toto poselství je univerzální - jako povzbuzení těm, kteří již svá obdarování pro práci s mládeží používají, i jako výzva těm, kteří tyto hřivny nechávají ladem.
