Pou na Velehrad

12.ročník velehradské pouti zvládlo pět farníků. Vyrazili jsme v sobotu 30. června dopoledne z Nepřevázky ve sloení Marie Bernátová, Jiří a Ivana Kolínovi, Eva Skrbková, Anton Spiák. Pohodlně jsme dvěma auty dojeli do Babic nad Svitavou, kde jsme je zanechali u známých (mimochodem jmenují se Brtníkovi, Jiří je od soboty 7.7. diakonem, ale bohuel v brněnské diecézi). Úvodní den představoval jen malou pětikilometrovou rozcvičku do Křtin. Stihli jsme přesně poutní mi svatou s osobním přivítáním. První nocování bylo velmi romantické v ambitu kostela. Večer byl plný vyletujících netopýrů, nebe plné hvězd a vění hodiny důsledně odbíjely kadou čtvrthodinu.
V neděli 1.7. jsme vstávali brzy ráno, očekávali jsme horký den a snaili se ujít alespoň část trasy v příjemnějí teplotě. Cílem naí cesty byly lapanice, cestou jsme stihli prohlídku jeskyně, koupání, příjemné občerstvení. Jen ve lapanicích nám zavřeli na náměstí restauraci, kde jsme se chtěli navečeřet, ale jetě jsme měli domácí zásoby. Daleko víc nám zvedla náladu fara, kde jsme nocovali. Sprcha před večerní mí svatou byla více ne příjemná a noční bouřka se v bezpečí kamenného domu krásně poslouchala.
Vzhledem ke zvyujícím se teplotám jsme v pondělí 2.7. vstávali ji v pět hodin. Čekala nás nejdelí trasa a její velká část otevřenou krajinou, nechtěli jsme proto nic podcenit. Do dánic na koupalitě jsme dorazili notně zdecimovaní kolem páté hodiny a dvě hodiny nám trvalo, ne jsme zvládli dalí přesun na faru. Ovem přijetí tam překonalo vechno nae očekávání a pochopili jsme, proč se fara ve dánicích nesmí vynechat navzdory jasné zacházce. Pater paček s maminkou a sestrou nás vítali jako staré známé, čekala nás báječná večeře o mnoha chodech, příjemné povídání, měkké molitany a poltářky na spaní. Spalo se báječně. Vstávalo jetě lépe, voněla nám k tomu nachystaná snídaně a čekala nás bohatá svačina na cestu.
Před sedmou dorazil P. Milan Matfyak. Začal svou pou koncelebrací ranní me. Po mi svaté nás (tři eny) P. paček se vemi batohy vyvezl na kopec. Cestou jsme jetě shlédli krásně zrekonstruovaný interiér kostela v Letařovicích. Autorem fresek je pan Klouda.
Nadále jsme putovali v esti. Trasa v úterý končila na Klimentku. Na odkrytých základech kostelíka bývalého hraditě, kde podle tradice přepisovali Metodějovi áci Písmo svaté, nám otec Milan slouil mi svatou, na kterou dorazili i Anička s Miloem, nai souputníci na Velehrad a spolunocleníci v kapličce, která nám poskytla úkryt před druhou noční bouřkou.
Poslední úsek pouti začal svěím ránem, ale přes den nás opět ničilo horko. Nicméně nikdo nevzdal a na Velehrad jsme dorazili v dobré náladě. Maruka a P. Milan se dokonce nezalekli stoupání na Buchlov a na rozdíl od ostatních si hrad prohlédli zblízka.
Na Velehradě jsme se astně seli s Jiřím Brtníkem, který nám přivezl auto a v něm stany. Shlédli jsme odpolední zkouku koncertu i koncert sám. Zaevidovali zvýenou účast politiků. (e by se před volbami hodila i katolická menina?) Pomodlili se u sarkofágu kardinála pidlíka.
Vyvrcholením naí pouti byla samozřejmě čtvrteční me svatá. Předem jsme se pozdravili s otcem biskupem Janem, P. Milan koncelebroval a tak jsme se vichni rozcházeli spokojení. Pou jsem zvládli a vynaloená námaha nebyla samoúčelná, ale byla obětována kadým jednotlivým za jeho úmysl. Bylo nám společně dobře a zkuenost aktivního společenství je k nezaplacení. Nechcete se přítí rok přidat?
Fotogalerie snímků ze stukování zde.