RORÁTY
Hned na 1. adventní neděli v 9 hod. zazpíváme některé části nedělních rorátů se střídáním scholy a lidu. Většina písní v našem Kancionále mezi čísly 101 – 140 jsou právě písně rorátní. Ale existuje jich mnohem více, jistě víc než sto. Některé z nich tedy uslyšíte i z našeho mladoboleslavského kůru, příp. i v adventě zazpíváte. Pro praktikující křesťany jistě nemusím připomínat, že jakékoliv koledy v této době jsou při liturgii nepřípustné.
Ze stránek salesiánské scholy v Plzni:
RORÁTY
Roráty jsou liturgicko-hudební forma ranní mariánské adventní mše. Tato forma je v kontextu evropské hudební historie jedinečná, žádná jiná národní kultura nic podobného nevytvořila.
Kořeny adventní rorátní mše spadají do doby Karla IV., který zavedl tradici pravidelných ranních mariánských votivních mší, které se konaly po celý rok. Později k těmto mším začala pro adventní období vznikat zvláštní hudební tradice praktikovaná především v utrakvistickém prostředí. Vývoj rorátů dosáhl svého vrcholu v 16. století. Z této doby se nám dochovalo několik od sebe odlišných regionálních verzí, z nichž nejrozšířenější byla verze královéhradecká.
Tropování
Roráty jsou komponovány způsobem nazývaným "tropování". To znamená, že bylo použito některé melodie gregoriánského chorálu, které byl podložen nový český text. Celý takto nově vzniklý zpěv (např. Introitus, Kyrie, atd.) byl ještě na vhodných místech rozdělen a proložen písněmi. Došlo tak k vzniku jedinečného útvaru, kdy chorální úseky navozují myšlenku, která je rozvíjena písněmi. Chorály pak vždy zpívala literátská bratrstva z kůru, při zpěvu písní se připojoval zpaměti i lid.
Josefínské reformy a úpadek
Při Josefínských reformách byla však r. 1783 literátská bratrstva zrušena. Tím upadala i tradice rorátů. V průběhu 19. a začátku 20. století vznikaly různé snahy o jejich obnovení, avšak většinou vedly k ještě větší deformaci textů i melodií. Poslední z těchto snah bylo vydání rorátů D. Orlem v Českém kancionálu r. 1930, převzaté do současného Jednotného kancionálu. D. Orel se sice pokusil o obnovu rorátních melodií, avšak texty byly značně upraveny a roráty nešťastným způsobem zkráceny.
Současnost
Roráty, jak je známe dnes z jednotného kancionálu, však již nejsou roráty v pravém slova smyslu. Při jejich edici došlo ke krácení, přičemž byly u jednotlivých částí vypuštěny buď chorály, nebo písně. Zanikl tak hlavní rys rorátů - dualismus chorál / píseň. Navíc byly přizpůsobeny jak texty, tak i melodie písní. O obnovu původních rorátů z 16. století se pokusila skupinka nadšenců, která iniciovala vznik publikace "Roráte", (vyšla v Karmelitánském nakladatelství v roce 2003). Knížečka zahrnuje nedělní roráty (dnes se však již roráty v neděli sloužit nesmí) zpracované podle královéhradeckého rukopisného rorátníku. Je-li tato cesta obnovy rorátů šťastná, můžete posoudit sami na některé z ranních rorátních mší na Svaté Hoře. V současnosti se diskutuje o tom, jak v obnovené liturgii zachovat tento poklad české církevní hudby.
Několik fakt
Název "Roráty" je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy "Rorate coeli desuper…" ("Rosu dejte shůry…").
Karel IV. spolu s Arnoštem z Pardubic založili tradici celoročního sloužení ranních votivních mší k P. Marii.
Typickým znakem rorátů je střídání chorálů a písní, které komentují myšlenku chorálem nadnesenou.
Zdroj: http://scholausalesianu.blog.cz/0611/roraty-adventni-zpevy