Slavnost Ježíše Krista Krále - C
Když je řeč o království, připadáme si jako v jiném světě, snad v pohádce. Ještě vzdálenější nám připadá řeč o Božím království. A co teprve, když slyšíme, že Boží království se uskutečňuje skrze kříž - utrpení. Pro existenci takového království nemá naše logika vysvětlení. Jako křesťané vyznáváme Krista - Krále, který na dřevě kříže, obklopený veškerou nepřízní poddaných, dává z lásky svůj život za bratry a sestry. Vyznáváme ho jako toho, kdo se modlí za nepřátele a odpouští zločincům. Že by láska jdoucí do krajnosti a velkorysé odpuštění nebyly královskými gesty? Že by dokonce patřily do jiného světa?
VSTUPNÍ ANTIFONA
Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal moc, bohatství, moudrost, sílu a čest. Jemu buď sláva a vláda na věčné věky!
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému milovanému Synu všechnu moc na nebi i na zemi, aby byl Králem všeho tvorstva; dej, ať celý svět, vysvobozený Kristem z otroctví hříchu, poznává tvou slávu, věrně ti slouží a ustavičně tě chválí. Skrze tvého Syna...
1. ČTENÍ
Po skončených bojích mezi Davidem a vzdorovládci (Saulem a Išbošetem) se Izrael může dočkat ustálení vnitřní politické situace: David je konečně přijat jako král ode všech kmenů. Liturgické čtení se skládá ze dvou částí: první dva verše uvádějí důvody pro volbu Davida, třetí verš je pak souhrnnou zprávou o jeho uvedení do úřadu.
2 Sam 5,1-3
Všechny izraelské kmeny přišly k Davidovi do Hebronu a řekly: "Hle, jsme tvá kost a tvoje maso. Již dávno, když byl Saul králem nad námi, řídil jsi všechny záležitosti Izraele a Hospodin ti řekl: Ty budeš pást můj izraelský lid, ty budeš vládcem nad Izraelem."
Přišli tedy všichni přední mužové izraelští ke králi do Hebronu a král David s nimi v Hebronu uzavřel smlouvu před Hospodinem, oni pak pomazali Davida za krále nad Izraelem.
ŽALM 122
Odpověď: Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.
Zaradoval jsem se, když mi řekli: - "Do domu Hospodinova půjdeme!" - Už stojí naše nohy - v tvých branách, Jeruzaléme!
Tam vystupují kmeny, - kmeny Hospodinovy, - jak to zákon přikazuje Izraeli, - aby chválil Hospodinovo jméno. - Tam stojí soudní stolce, - stolce Davidova domu.
2. ČTENÍ
Druhé čtení má dvě části: verše 12-14 jsou vyznáním (opakuje se často osobní zájmeno "my", "nás"), zatímco verše 15-20 obsahují předpavlovský hymnus o Kristově svrchovanosti v celém vesmíru. Pohled na vykoupení zakoušené skrze osvobození od hříchů a "osvícení" (12-13) je pohnutkou pro oslavný chvalozpěv na Krista, původce této spásy. Hymnus můžeme rozdělit na verše 15-17 (Kristus jako svrchovaný Pán v díle stvoření) a 18-20 (Kristus jako Pán v díle vykoupení).
KOL 1,12-20
Bratři a sestry! Děkujeme Bohu Otci, že vás uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle. On nás totiž vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů.
On je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo. V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný: ať jsou to andělé při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. Kristus je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v něm.
A on je hlava těla, to je církve: on je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. Tak má ve všem prvenství. Bůh totiž rozhodl, aby v něm sídlila veškerá plnost dokonalosti, a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo jak na nebi, tak na zemi tím, že jeho krví, prolitou na kříži, zjedná pokoj.
Zpěv před evangeliem
Aleluja. Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, požehnané království našeho otce Davida, které přichází. Aleluja.
EVANGELIUM
Evangelní perikopa má dvě části: vysmívání se Ukřižovanému (35-38) a rozmluva dvou zločinců s Kristem (39-43). V první části má dva odlišné postoje: zatímco postoj lidu k Ukřižovanému je neutrální (23,35a: "lid stál a díval se"), členové velerady a vojáci se vůči němu staví nepřátelsky, posměvačsky. Náboženští vůdcové uznávají Kristovy nadpřirozené dary ("jiným pomohl") a vybízejí ho, aby využil svých obdarování k záchraně vlastního života: je tu narážka na pokušení na poušti (Lk 4,1-13: Kristus je vyzýván k učinění zázraku, a to "kvůli sobě" a pro sebe jako při ukřižování; i při té události se uvádí jako motivace údajné "mesiánské poslání": "jsi-li Syn Boží...", tj. Mesiáš).
Lk 23,35-43
Když Ježíše ukřižovali, členové velerady se mu vysmívali: "Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený!"
Posmívali se mu i vojáci, přistupovali, podávali mu ocet a říkali: "Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!" Nad ním byl totiž nápis: "To je židovský král."
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: "Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!"
Druhý ho však okřikl: "Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého."
A dodal: "Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království."
Odpověděl mu: "Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji."
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Bože, ty nás sytíš chlebem života a voláš nás, abychom věrně sloužili Kristu, Králi nebe i země; pomáhej nám, ať v této službě vytrváme až do konce, abychom mohli spolu s ním věčně žít v nebeském království. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
K ZAMYŠLENÍ
V závěru liturgického roku a prakticky už na prahu roku nového slyšíme číst texty Písma, které hovoří o Kristu Králi. V mysli nám zaznívají Ježíšova slova: "Hledejte nejprve Boží království, a ostatní vám bude přidáno" (Mt 6,33). Bezpochyby denně opakujeme slova Modlitby Páně: "Přijď království tvé" (Mt 6,10). Poctivě se můžeme ptát, kde toto Boží království hledat a taky zda náš život je znamením jeho přicházení? Pocity mohou být různé, někdy jakoby Ježíš mlčel a Boží království se z mapy našeho života ztratilo. Zvlášť v okamžicích zápasů, proher, ponížení a bezmoci, především pak při umírání. A přece v čase tohoto našeho života zní i jiné Kristovo slovo: "Boží království už je mezi vámi!" (Mt 12,28).