Svědectví z Terezína a Osvětimi
Pan Oto Seidler se narodil v Mladé Boleslavi v r. 1930. Jeho otec, do roku 1939 obchodní cestující, musel začít pracovat jako dělník na stavbě silnic. idovské děti nesměly v protektorátu chodit do koly, mohl tedy dokončit v červnu 1939 pouze 4. třídu. V červnu 1940 musela celá rodina opustit svůj dům vichni idé byli ubytováni na hradě. Otec p. Seidlera byl odvezen do Terezína a Osvětimi, kde v roce 1942 zemřel. Dne 16.1.1943 bylo vlakem transportováno asi 1000 boleslavských idů do Bohuovic u Terezína, mezi nimi O. Seidler s maminkou. Po válce se vrátilo do Mladé Boleslavi jen 25 idů, větinou těch, kteří zůstali v Terezíně. Dne 5.2.1943 dostal p. Seidler v Terezíně spálu to mu zachránilo ivot, nebo nemusel do osvětimského transportu. Po uzdravení dělal v Terezíně pomocníka v kovárně, kde pracoval jeho strýc. Předválečný Terezín bylo město s 8 000 obyvateli, během války zde ilo 50 000 lidí. Před návtěvou Červeného kříe v roce 1944 potřebovali nacisté uklidit, aby dostali dobré vysvědčení. Odtransportovali proto větinu idů do Osvětimi. V květnu 1944 tedy naloili p. Seidlera do dobytčího vagónu co vagón, to 50 cestujících. V Osvětimi měl p. Seidler podruhé veliké těstí proel jako práceschopný Mengeleho selekcí a mohl vykonávat pomocné práce. Kdy se v lednu 1945 blíila fronta, byl hnán ve dvoudenním pochodu smrti. Následně cestoval 3 dny na ploinovém vagónu do Výmaru a pochodoval do 8 km vzdáleného Buchenwaldu. Zail osvobození Američany a dne 17.5. nastoupil v Buchenwaldu do autobusu do Mladé Boleslavi. Jeho maminka byla v Německu na nucených pracích. Zahynula zřejmě v posledních válečných dnech v potopené lodi Cap Arcona (mezi několik zachráněných patřil E. F. Burian).
Ve věku patnácti let se musel umět sám postarat o navrácený dům. S velkým úsilím se mu podařilo dokončit vzdělání byl přijat a vystudoval obchodní akademii. V roce 1956 se oenil.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co bylo na začátku? Populismus a touha jednoho fanatického Němce po světské slávě. Nad Pravdu byl nadřazen národní zájem. Vichni idé byli najednou patní. A tak, e museli být likvidováni (ale jejich majetek nikoliv, ten se samozřejmě nadnárodu hodil). Po idech byli patní Čei a Poláci, Francouzi a Angličané.
Konec války znamenal okamitý nástup bolevické totality. Nejprve byli patní vichni Němci. Rolníkům byla rozdána půda po vyhnancích, aby věděli, jak mají hlasovat. Po volbách a puči se ale přes noc stali vichni svobodní rolníci nepřáteli pracujícího lidu.
Populismus a nacionalismus je v Česku nyní na vzestupu. el Bohu značná část obyvatel podléhá faleným prorokům prosperity a národní nezávislosti. Poučení z dějin je tedy vysoce aktuální, slyíme toti znovu, jak vichni ti jiní jsou patní.