Zvláštnosti letošního kalendáře

Začínáme ještě s vánočním obdobím, které je tento rok nejdelší, trvá do 13. ledna. Svátek Zjevení Páně (Tří králů, 6.1.) totiž připadá na neděli, pak následuje ještě celý vánoční týden do příští neděle (Křtu Páně, neděle po 6.1.). To by jistě nebylo nic tak zvláštního, stane se to průměrně jednou za 7 let. Navíc ještě před 40 lety (tj. před liturgickou reformou) se připomínaly Vánoce vždy do Hromnic (2.února).
Větší zvláštnost, kterou už nikdo z nás nepamatuje, spočívá v tom, že velikonoční neděle připadá již na 23. března. To může být jedině v případě, že 21. nebo 22.3. nastane první jarní měsíční úplněk a ihned 23.3. je neděle. Stalo se to naposledy v r. 1913 , pak tedy až letos. A v tomto století již Velikonoce takto brzo nenastanou.
Velikonoční neděle je jak v západních (katolické i protestantských), tak i ve východních (ortodoxních) církvích nejdůležitější pohyblivý svátek, od něj se odvozují i další pohyblivé svátky, jako jsou Popeleční středa zahajující 40-ti denní půst (46 dní před velikonoční nedělí, letos 6. února), Smrtná neděle (14 před), Květná neděle (7 před), Zelený čtvrtek (3 před), Velký pátek (2 před), Bílá sobota (1 před), Nanebevstoupení Páně (40 dní po), Seslání Ducha svatého (Svatodušní neděle, 50 dní po). Slavnost Těla a krve Páně (Boží tělo) bude již letos 22. května (s průvodem Božího těla následující neděli 25.5.).
Katolická velikonoční neděle se slaví od roku 326 (tj. od niceského koncilu) vždy mezi 22. březnem a 25. dubnem. Datum Velikonoc 22.3. jsem v tabulce minulého ani tohoto století nenašel. Zato 25.4. nastala velikonoční neděle v minulém století jednou, a to r. 1943, a v tomto století až v r. 2038, pak už ne.
Kdo o tom chce vědět podrobněji, odkazuji na stránky strahovského chrámového sboru.