Biblická hodinka 29. října 2008

Dnešní čtení

V první části, kdy měla hlavní slovo paní dr. Kloudová, jsme hovořili o víře a Duchu svatém. Hovoříme-li o víře, míníme tím náš vztah k Bohu, který v osobě Ježíše Krista přišel na tento svět a obětoval se za všechny lidi všech dob, tedy i za nás. Bůh člověka aktivně vyhledává, nicméně nám ponechává svobodu, abychom se sami otevřeli a rozhodli. Věříme-li, pak to s sebou přináší také specifické vnější projevy – víra se odráží v našem jednání.

Víra je jedním z darů Ducha svatého, máme-li v sobě tuto víru pramenící z Ducha svatého, může se tato projevit konáním divů – také Ježíš přičítal svoji schopnost vyhánět zlé duchy, uzdravovat a konat zázraky přítomnosti Ducha svatého v Něm (viz Lukáš 4, 18). Duch svatý činí věci nové, resp. mění stávající věci na nové – nevytváří nová dogmata, ale obnovuje stávající, dodává jim aktuálnost a působivost. Duch svatý působí formou slova (Bible), modlitby a eucharistie (Duch svatý zpřítomňuje Kristovo tělo a krev). Duch svatý je naším vlastním společenstvím s Kristem (sv. Irenej).

Víra není něco, co přijmeme jednorázově, ba právě naopak – víru nemáme nikdy zcela hotovou – je třeba ji žít stále znovu a znovu, den za dnem, v radosti i v utrpení. Jedinečnou cestou, jak zůstat ve víře je skrze modlitbu (viz Jan 15, 7). Cílem našeho života je pak setrvávání v lásce (Jan 17, 26 – Dal jsem jim poznat Tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně a já abych byl v nich.“

Ve druhé části jsme s pomocí paní Vosáhlové hovořili o modlitbě Páně (Lukáš 11, 1-4; též Matouš 6, 9-13). Touha modlit se se rodí v učedníkovi při pohledu na Ježíše. Modlit se máme v Duchu a v pravdě. Modlitbou chápeme upřímný, důvěrný a pravdivý rozhovor s Bohem, který vyvěrá z našeho srdce. Modlitba je důležitá, i když Bůh už dopředu ví, za co děkujeme a co potřebujeme, Bůh čeká na naše vyjádření, je to životní nutnost. Modlitba Páně má opravdu osobní charakter, vždyť oslovujeme Boha „Otče“ (doslovně „Tatínku“). Neměli bychom při modlitbě Páně tuto část vynechávat. Rovněž poslední část není jen tak všeobecná, nýbrž zcela konkrétní „vysvoboď nás od Zlého“ (prosíme o rozvázání od Satana).

Z katechismu katolické církve jsme si četli vybrané články z úseku 2786 – 2854, kde je spousta doplňujících informací k sedmi prosbám modlitby Páně.

Nakonec jsme ještě diskutovali o odpuštění. V této souvislosti jsme si četli z Pavlova listu Galatským, 5. kapitoly, verše 13 a dále a z Evangelia podle sv. Lukáše, 6. kapitoly, verše 27 – 35.

Příště čteme

První čtení z listu Efezským 4, 32 až 5, 8. Evangelium bude podle sepsání sv. Lukáše, kapitola 13, verše 10 – 17. Úvodní slovo bude mít pan Mareš.

Další hodinka

Znovu se sejdeme ve středu 12. listopadu 2008 opět v 19:00 na faře.

Čtení do příští hodinky