Jaderná energetika: pro a proti
Přednáka Ing. D. Drábové přiblíila výhody a nevýhody výroby el. energie v jaderných elektrárnách. Obecně platí, e vybudovat jaderný zdroj je investičně velmi nákladné. Vlastní provozní náklady jsou, vzhledem k ceně paliva, naopak zlomkové proti uhelným či plynovým zdrojům. Pro zajitění chodu 1000 MW bloku stačí ročně 25 tun obohaceného (tedy 200 tun přírodního) uranu. Hnědého uhlí je třeba dodat 6 mil. tun a k tomu následně uloit 2 mil. tun popela, na odsíření k tomu jetě 220 tisíc tun vápence. Plynový zdroj vyaduje 2,5 mld. m3 plynu. Srovnáme-li jádro a vítr z hlediska spotřeby betonu na výstavbu, vychází větrné elektrárny mnohonásobně hůře ne jádro. Rovně z porovnání ivotnosti vychází jádro nejlépe 60 let proti 25 letům u solárů a 20 letům větru. Strategickou výhodou je těba uranu v bezpečných zemích (Kanada, Austrálie), výstavba je prosta závislosti na dovozech z Číny. Bezpečné uloení radioaktiního odpadu je technicky i bezpečnostně dobře řeitelné. Výjimečně bezpečné kodovácké tlakové nádoby reaktorů VVER 440 jsou pouity nejen v Dukovanech, ale i v Jaslovských Bohunicích, Mochovcích a v Maďarsku (Paks). Řídící a bezpečnostní systémy jaderných elektráren procházejí průběně významnými inovacemi a auditními testy, proto není nutno k prodlouení ivotnosti Dukovan ze 40 na 60 let vzhlíet s obavou. Přímé porovnání s Německem vychází tak, e podíl vyrobený z fosilních paliv je zhruba stejný. To, co v Německu produkují bezemisní slunce a vítr, to u nás produkuje jádro (v loňském roce 37 %). Pokud nefouká a nesvítí slunce, spoutí v Německu záloní plynové zdroje. V těchto obdobích bezjaderné Německo ale potom produkuje jednotkově více CO2 ne Česko. Obecný závěr pro sníení emisí CO2 pouze slunce a vítr nejsou řeením, stabilní produkci z uhlí je vhodné nahradit jádrem. Jádro je dobrý sluha, ale zlý pán. Lidé se k němu musí chovat zodpovědně, ne jako Rusové k Záporoské jaderné elektrárně. Havárie v Černobylu i Fukuimě byly významné, dnení bezpečnostní opatření ale dostatečným způsobem sniují rizika a hlavně ji nelze otálet s redukcí fosilního spalování.
Protoe čas na dotazy byl omezený, nedolo u na stávající situaci v ČR: V r. 2014 ČEZ zruil tendr na výstavbu dvou bloků v Temelíně, protoe nedostal příslib vládní finanční podpory. I s přispěním české vlády bylo na konferenci v Dubaji ve 12/2023 dohodnuto ztrojnásobení jaderné kapacity do r. 2050. ČEZ vybírá ze tří finálních nabídek firmu na stavbu nového bloku v Dukovanech s plánovaných zahájením stavby v r. 2029.
Nemám k dispozici grafy z přednáky, proto informačně připojuji energetické mixy několika států v r. 2022 a procentuální podíl jádra v r. 2022 (převzato z obecného zdroje). Přednáka se konala přesně v den třicátého výročí první přednáky ČKA v naem městě přehled vech dosavadních akcí.
Obě nae poslední přednáky předznamenala podzimní exhortace papee Frantika Laudate Deum, z které cituji: Navzdory vem pokusům o popírání, zamlčování nebo relativizaci tohoto problému (globální klimatické krize) jsou příznaky klimatických změn zde a jsou stále zřetelnějí. ...je prokazatelné, e konkrétní klimatické změny vyvolané lidstvem výrazně zvyují pravděpodobnost extrémních jevů, které jsou stále častějí a intenzivnějí.
Ke staení: Ourworldindata.org_20240112.pdf, 470 kB