Jaderná energetika: pro a proti

Přednáška Ing. D. Drábové přiblížila výhody a nevýhody výroby el. energie v jaderných elektrárnách. Obecně platí, že vybudovat jaderný zdroj je investičně velmi nákladné. Vlastní provozní náklady jsou, vzhledem k ceně paliva, naopak zlomkové proti uhelným či plynovým zdrojům. Pro zajištění chodu 1000 MW bloku stačí ročně 25 tun obohaceného (tedy 200 tun přírodního) uranu. Hnědého uhlí je třeba dodat 6 mil. tun a k tomu následně uložit 2 mil. tun popela, na odsíření k tomu ještě 220 tisíc tun vápence. Plynový zdroj vyžaduje 2,5 mld. m3 plynu. Srovnáme-li jádro a vítr z hlediska spotřeby betonu na výstavbu, vychází větrné elektrárny mnohonásobně hůře než jádro. Rovněž z porovnání životnosti vychází jádro nejlépe – 60 let proti 25 letům u solárů a 20 letům větru. Strategickou výhodou je těžba uranu v bezpečných zemích (Kanada, Austrálie), výstavba je prosta závislosti na dovozech z Číny. Bezpečné uložení radioaktiního odpadu je technicky i bezpečnostně dobře řešitelné. Výjimečně bezpečné škodovácké tlakové nádoby reaktorů VVER 440 jsou použity nejen v Dukovanech, ale i v Jaslovských Bohunicích, Mochovcích a v Maďarsku (Paks). Řídící a bezpečnostní systémy jaderných elektráren procházejí průběžně významnými inovacemi a auditními testy, proto není nutno k prodloužení životnosti Dukovan ze 40 na 60 let vzhlížet s obavou. Přímé porovnání s Německem vychází tak, že podíl vyrobený z fosilních paliv je zhruba stejný. To, co v Německu produkují bezemisní slunce a vítr, to u nás produkuje jádro (v loňském roce 37 %). Pokud nefouká a nesvítí slunce, spouští v Německu záložní plynové zdroje. V těchto obdobích bezjaderné Německo ale potom produkuje jednotkově více CO2 než Česko. Obecný závěr – pro snížení emisí CO2 pouze slunce a vítr nejsou řešením, stabilní produkci z uhlí je vhodné nahradit jádrem. Jádro je dobrý sluha, ale zlý pán. Lidé se k němu musí chovat zodpovědně, ne jako Rusové k Záporožské jaderné elektrárně. Havárie v Černobylu i Fukušimě byly významné, dnešní bezpečnostní opatření ale dostatečným způsobem snižují rizika a hlavně již nelze otálet s redukcí fosilního spalování.
Protože čas na dotazy byl omezený, nedošlo už na stávající situaci v ČR: V r. 2014 ČEZ zrušil tendr na výstavbu dvou bloků v Temelíně, protože nedostal příslib vládní finanční podpory. I s přispěním české vlády bylo na konferenci v Dubaji ve 12/2023 dohodnuto ztrojnásobení jaderné kapacity do r. 2050. ČEZ vybírá ze tří finálních nabídek firmu na stavbu nového bloku v Dukovanech s plánovaných zahájením stavby v r. 2029.
Nemám k dispozici grafy z přednášky, proto informačně připojuji energetické mixy několika států v r. 2022 a procentuální podíl jádra v r. 2022 (převzato z obecného zdroje). Přednáška se konala přesně v den třicátého výročí první přednášky ČKA v našem městě – přehled všech dosavadních akcí.
Obě naše poslední přednášky předznamenala podzimní exhortace papeže Františka Laudate Deum, z které cituji: Navzdory všem pokusům o popírání, zamlčování nebo relativizaci tohoto problému (globální klimatické krize) jsou příznaky klimatických změn zde a jsou stále zřetelnější. ...je prokazatelné, že konkrétní klimatické změny vyvolané lidstvem výrazně zvyšují pravděpodobnost extrémních jevů, které jsou stále častější a intenzivnější.

Ke stažení: Ourworldindata.org_20240112.pdf, 470 kB