Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Tento kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou arciděkanství, podle Hájkovy kroniky původně dřevěný, byl postaven současně s hradem za doby Boleslava II. Zbožného koncem 10. stol. a zasvěcen Matce Boží. Kostel Matky Boží byl umístěn při hradbách města při fortně, kterou se vcházelo na předměstí, pozdější Nové Město. Na žádost měšťanů povolil král Václav IV. r. 1406 stavbu kamenného chrámu, který si svou podobu zachoval v hlavních rysech až do dnešních dob. Pro husitské bouře byla stavba kostela zastavena a pokračovalo se až v 2. polovině XV. stol. Kněžiště bylo zaklenuto r. 1470, jak to potvrzuje štít pánů z Cimburka, zasazený uvnitř klenáku. Patrně kvůli neutěšené politické i náboženské situaci byla stavba znovu zastavena a chrámová loď se dočkala zaklenutí až r. 1566 za pánů Krajířů z Krajku, což dosvěd-čují rodové znaky na emporách.
V baroku byly boční lodi prohloubeny mezi dvěma poli o dvě kaple na pravé i levé straně, a to mezi dvěma pilíři, které dříve vy-stupovaly ze stěny gotického kostela. Další stavební úpravy sledu-jeme při stavbě renesanční kruchty, v době kdy kvetla kostelní hud-ba a zpěv. Uvedená úprava byla provedena zásluhou bohaté měš-ťanky Kateřiny Militké, která financovala mnohé stavební práce. V presbytáři, který je poněkud vyšší než hlavní loď, je gotický portál do sakristie, která do dnešní podoby byla přistavena v době baroka, stejně tak jako byla přistavena barokní předsíň k hlavnímu vchodu po velkém požáru r. 1702. Opravy se ujal švýcarský Vlach Mikuláš Rossi, když se seznámil s barokní architekturou v severní Itálii, což uplatnil na vrcholu štítu v průčelí.
Velké restaurace kostela byly provedeny v letech 1888, a hlavně pak v letech 1902 až 1908. Znovu bylo proraženo velké gotické ok-no za hlavním oltářem místo malého kruhového. V průčelí byla dále odkryta dvě velká okna postranních lodí s gotickou kružbou, z nichž v levém se nachází kamenný kalich a na emporech oklepána několi-kerá vrstva nátěrů na freskách a sgrafitu.
Nákladem továrníka Klingera dostala katedrální okna v presby-táři vitráž s postavami sv. Cyrila a Metoděje. Třetí okno se sv.Václavem pořídil děkan Matějka. Při leteckém bombardování města 9.5.1945 bylo však zcela rozbito a není obnoveno. Při tomto náletu byla kromě všech oken zničena i celá střecha kostela.
Při opravách v r. 1946 byl kostel částečně modernizován a za-sekána nová elektroinstalace. Na konci 50. let byla udělána nová fa-sáda a uvnitř postupně konservovány a polychromovány hlavní ol-tář, kazatelna a 2 postranní oltáře.
V letech 1970-1972 bylo opraveno průčelí chrámu bez reliéfní-ho štítu. V letech 1994-1997 pořízena nová střecha a venkovní fa-sáda kromě průčelí.
Poslední oprava probíhala od července 2002 do června 2005. Kromě nové elektroinstalace muselo být provedeno důkladné vysu-šení, izolace základů a omítek a vyměněna dlažba.
Na nákladech oprav prováděných od r.1994 se podílí město, stát i církev.
Malby a sochy na emporách:
Naši pozornost si zasluhují i malby na emporách, kde jsou vy-obrazeny erby Krajířů z Krajku. Nejzajímavější však je obraz ve tře-tím poli. Po levé straně klečí sedm mužů oblečených v černých pláštích. Vpravo klečí dívky v bílém rouše a ženy v černém. Skupi-ny jsou rozděleny křížem s ukřižovaným Kristem, nad kterým je umístěn nečitelný nápis. Osoby, které zde jsou označeny křížkem nad hlavou byly v době provedení malby již mrtvé. Podle Kezelia byl kostel vymalován r. 1592, nákladem paní Markéty Vávrové Bet-tigarové, která na tomto obrazu nechala vyobrazit svou rodinu. Mezi jednotlivými poli empor jsou umístěny sochy: zleva Panna Maria Nanebevzatá a sv. Kateřina, zprava sv. archanděl Michael a sv. Bar-bora.
Hlavní oltář:
R. 1822 nařídil císař František I., aby patron kostela měl svou lavici v presbytáři, proto byly odstraněny stávající boční oltáře a na tomto místě byl postaven nový oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, malovaný Josefem Lexou z Prahy. Po stranách jsou umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava od Josefa Kempeho. Stavba oltáře je komponována v neogotice, kterou provedla firma Bušek.
Postraní oltáře:
Oltář Bolestné Panny Marie:
Je z roku 1720 a stojí na místě staršího renesančního oltáře. Uvnitř tumby je Boží hrob, který vytvořil stavitel Rossi. Vedle vrtu-lových sloupů jsou umístěny sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, které pochází z dílny Jelínků z Kosmonos. V zasklených kartuších jsou ostatky prvomučedníků sv. Zeferina a sv. Doroty. Nad svatostánkem se vznáší andělé s akhantovou zasklenou skříní, v nichž je uložena Pieta z roku 1795. Původní socha Bolestné Panny Marie, která je nyní uložena na arciděkanství, byla zhotovena děkanem Kastiliem r. 1635. Horní oválný obraz představuje Krista v zahradě Getseman-ské, výše nad ním je plastika Boha Otce se zeměkoulí a žezlem.
Oltář svatého Josefa:
Obraz představuje smrt sv. Josefa. Na oltáři jsou umístěny so-chy čtrnácti Božích pomocníků rovněž z Jelínkovy firmy: sv. Bla-žej, sv. Eustach, sv. Jiljí, sv. Erasmus, sv. Diviš, sv. Kryštof, sv.Cyril, sv. Kateřina, sv.Barbora, sv.Achar, sv.Vít, sv. Pankrác, sv.Markéta, sv. Jiří.
Oltáře svatého Františka Xaverského a svaté An-ny:
Původně stávaly v kněžišti do roku l822, kde byly nahrazeny patronátními lavicemi: Barokizací byly postranní lodě probourány a rozšířeny o postranní kaple a sem byly tyto oltáře přeneseny na mís-to starších oltářů sv. Jana Nepomuckého a sv.Barbory.
Kazatelna:
Pochází z období českého rokoka r.1745 - 1770. Byla zakoupe-na ze zrušeného augustiánského kláštera v Lysé n. Labem a v bole-slavském kostele nahradila pozdně gotickou kazatelnu. Na rocajové stříšce stojí Panna Maria. Pod nohama má zeměkouli ovinutou ha-dem a v náručí Ježíška, který drží žerď s křížem. Na stříšce jsou umístěny sochy evangelistů (zleva: Matouš, Lukáš, Jan, Marek). Řečniště kazatelny je čtyřboké, konklávní. Pozlacený reliéf v kartuši představuje sv. Pavla s Barnabášem, jak uzdravuje v řeckém městě Lystře chromého od narození.(Sk.14-8). Tento výjev má připome-nout věřícím charismatické dary Ducha sv. v prvotní církvi. Na kon-solách sedí západní Velcí učitelé církve (zleva: sv.Jeroným, sv.Řehoř Veliký, sv.Augustin, sv.Ambrož).
Křtitelnice:
Tato bohoslužebná cínová nádoba je stará přes 500 let. Má po-dobu otočeného zvonu. Stojí na třech nohách s hlavami mužů se lvími tlapami (herma). Kolem horního okraje se vine latinský nápis, který v překladu zní: " Roku 1489 mistr Johanes Kantarista, měs-to Praha - Staré Město." Je tedy odlita znamenitým českým zvona-řem. Několik oprav se změnami v minulých časech předcházelo po-slední renovaci v roce 1946, při které bylo zhotoveno nové cínové víko.
Krypta:
Uprostřed hlavní lodi, mezi dlaždicemi, zakrývá pískovcový kámen vchod do krypty pod presbytářem a oltářem Panny Marie Bolestné. Krypta sloužila jako pohřebiště pro šlechtu a bohaté měš-ťany. Pohřbívalo se zde od XVI. století až do vlády Josefa II. (1780 - 1790), který zakázal pohřbívat v kostelech.