Kostel sv. Bonaventury
Chrámová budova je součástí komplexu zrušeného kláštera, který byl dle Schalera vystavěn roku 1345 nákladem Beneše z Michalovic a vysvěcen od opata řádu benediktýnů Oldřicha. Dle jiných zpráv již zmíněný Beneš z Michalovic roku 1354 uvedl do něho deset nových mnichů z řádu minoritského. Tehdy byl klášter označován jako starožitný, situovaný za hradbami tehdejšího města.
Ve válkách husitských byl klášter vypálen a vypleněn a mniši byli odtud vyhnáni.
V roce 1496 se stal klášter majetkem Jednoty bratrské, která udělala z kostela bratrský sbor a z bývalého kláštera sborový dům. Místo nazvali horou Karmel. Bylo zde sídlo kněží Jednoty bratrské i jejího biskupa, bratrská škola a alumnát. Místo se stalo dějištěm synod všeho bratrstva z Čech, Moravy i Slezska.
V době pobělohorské byl majetek Jednoty bratrské konfiskován a císař jej věnoval nejprve karmelitánům. Jejich nárok na tento klášter byl však sporný a výsledkem tohoto sporu bylo posléze uvedení členů minoritů roku 1633. Ti klášter i kostel znovu vybudovali v letech 1675-1711 a drželi až do roku 1784.
V tomto roce v rámci josefínských reforem postoupili minorité klášter piaristům, kteří se sem přestěhovali i s gymnáziem z Kosmonos.
Budova kostela přiléhá k objektu kláštera na východní straně a je orientována k severozápadu. Její dnešní podoba pochází z doby přestavby z let 1675-1711.
Je to jednolodní, prostá stavba obdélníkového tvaru, s užším presbytářem, nad nímž je umístěna sanktusová vížka.
Průčelí je ozdobeno nad kordonovou římsou sdruženými plochými piliastry s římsovými hlavicemi, mezi nimiž býval ve štukovém rámu obraz Madony. Po stranách jsou nástavky s několikrát zavinutými volutami. Štítek je trojúhelníkový, s lomeným kládím a železným, tepaným křížem v akroteriu.
Loď je obdélná, se třemi páry oken na straně kláštera zazděných. Mezi okny jsou velmi hmotné přízední pilíře, zabíhající hluboko do lodi, vytvářející tak šest otevřených kaplí.
Pilastry jsou pokryty mohutnými římsami, na nichž spočívá klenba. Klenba je valená ve třech polích, s lunetami a pásy.
Kruchta spočívá na dvou pilířích a dvou polopilířích a je podklenuta třemi poli křížové klenby. Do lodi se otevírá třemi oblouky. Na východní straně kruchty je polokruhem překlenuté okno, do protější strany jsou proraženy dvoje dveře - jedny do chodby kláštera, druhé do šnekovitého schodiště, kterým se sestupuje do chrámu.
Nade dveřmi je letopočet A. D. 1711. Dveře v obou vchodech jsou zdobeny akanthovou řezbou, spirálně se proplétající.
Presbytář je uzavřen pěti stranami pravidelného osmiúhelníka. Má dispozice pro pět oken, z nichž dvě na stranu klášterní nejsou proražena. Okno nad oltářem je elipsovitého tvaru, ostatní jsou obloukovitě překlenuta.
Klenba lodi presbytáře i oblouk nad varhanami jsou zdobeny bohatou štukovou výzdobou.
Na odvrácené straně prostředního levého přízedního pilíře /stojící nejblíže ke kazatelně/ je ve zdi pískovcová deska s latinským nápisem. Deska nese letopočty 1725 a 1751.
Sakristie je nová, přistavěná roku 1902. Od kostela je oddělena kovanými dveřmi, pocházejícími nepochybně z doby ještě před přestavbou kostela.
V roce 2002 se kostel kvůli špatné statice uzavřel a sloužil jen jako skladiště. Poslední mše svatá se zde…..
V roce 2005 bylo vlastnictví kostela sv. Bonaventury převedeno na Magistrát města Mladá Boleslav. V celém areálu po rekonstrukci vzniklo Vzdělávací centrum a Vysoká škola Škoda AUTO, a.s. Klášter je s novostavbou vysoké školy propojen podzemní chodbou.
Úplně poslední mše svatá se konala v komorním společenství dne 28. 6. 2005. Sloužil ji zdejší rodák P. Pavel Mach.
Veškerý mobiliář byl demontován a odvezen na jiné místo.